Dětský autismus
Dětský autismus-to je téma,které zde otevírám pro ty maminky,kterým se stala tato diagnóza noční můrou.
Můj syn Daniel,kterému je téměř 15 let trpí těžkou formou autismu,těžkou mentální retardací,hyperkinetickým syndromem a epilepsií...věřte,to je "výborná " kombinace .Když bylo synovi 17 měsíců,lékaři mi oznámili,že bude trpět tímto handicapem,můj život se zhroutil jako domek z karet. ... Jak to zvládnu, jak se o něj postarám,co to obnáší??? To všechno se mi honilo hlavou. prošly jsme si spolu spoustou nezáviděníhodných situací,spousty problémy. Ale moje životní krédo zní: "Co Tě nezabije,to Tě posílí! " A v praxi to opravdu funguje-musíte se se vším smířit, děláte to pro své dítě,to ono vás opravdu potřebuje jak nikdo jiný....i s touto hořkostí v srdíčku se naučíte žít a dokonce to váš život obohatí.
Když bylo synovi 10 let,znovu jsem otěhotněla. Všechny testy včetně genetických dopadly více než skvěle a tak jsem si řekla-"konečně se karta obrací"...ale další rána mi brzy probrala z omylu-dcera po silné angíně téměř zkolabovala,a tak jsem s ní zkončila na dětské JIPCE v nemocnici,kde mi lékaři oznámili,že Anička má diabetes 1.typu a že budu muset během týdne zvládnout aplikaci inzulínu injekcí. Byly jí 2 roky a já sbírala odvahu do ní 5 krát denně píchat. Ale jestli myslíte,že už by to mohlo stačit,pak jste vedle jak ta jedle. Rok na to se přidružila k cukrovce i celiakie-takže těžce s dcerkou bojujeme ohledně diet,ona všechno nesní a je občas nad lidské síly jí "nakrmit".
V prosinci loňského roku lékaři i u dcery diagnostikovali dětský autismus-tedy jeho lehčí formu. a k obrovskému štěstí-bez mentální retardace.
Moje dvě sluníčka přes všechny problémy ,které společně zvládáme,miluji- a Anička a Daník mi lásku dokáží opětovat.
Obrovské díky patří také mojí mamince,která mi s dětmi pomáhá,seč jí síly stačí. Jsem ráda,že ji mám.
Pokud máte tedy pocit beznaděje,myslíte,že nezvládáte a že to je "konečná stanice",pokud myslíte,že bych vám mohla nějak pomoci radou nebo alespoň povzbuzením,budu ráda,když písnete.... Přeji vám všem hodně sluníčka. Jarka
Všechny své příznivce vítám na svých stránkách. Dlouho jsem nevkládala příspěvky,ale zrovna prožívám to štastnější období,tak proč se s vámi nepodělit také o radosti :-)... chci vám jen dokázat,že zázraky se někdy opravdu dějí-tak neztrácejte naději ani vy!
Psala jsem ,jak těžké období jsem prožívala minulý rok,především se svou dcerkou....ale po přihlášení Aničky do speciální školky,která se zaměřovala mimo jiné i na autistické děti,mi paní učitelky po 3 měsících řekly,že jim Anička jako autistická vůbec nepřipadá,a odkázaly nás do Prahy- na psychologické vyšetření zaměřující se na autismus. Paní doktorka diagnozu středně těžkého autismu vyvrátila .Odcházely jsme s radostí a s novou diagnozou ADHD,porucha pozornosti a vývojová dysfázie. I takové děcko samozřejmě vyžaduje individuální přístup,a především moře trpělivosti,ale dá se s takovým problémem pracovat,navíc Áňa není mentálně retardovaná,jen v řeči se nejvíce projevuje její vývojový skluz,ale věřím že spolu se speciálními pedagogy a logopedy a samozřejmě za pomoci příslušných medikací se dcerka celkově zklidní a srovná .-) Věřím jí a denně mi o tom přesvědčuje,i když je před námi ještě veliký kus cesty pevně věřím,že dojdeme do cíle.
Přeji vám všem zdraví, spousty radostí a štěstí Jarka .Daník a Anička.
